Chlípní hnusníci a hnusní chlípníci Borgiové

Napsal Fillmore.bloger.cz (») 9. 2., přečteno: 35×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Je zcela nepochybné, že církev v době renesance dosáhla své obzvláště pokroucené podoby. Kupčení, úplatky, nepotismus (protěžování vlastních příbuzných a známých do těch nejvyšších sfér - ovšem, pozor, ne vždy nutné chápat jako negativní prvek, jednalo se také o jistý způsob ochrany od vnějších vlivů) a jiné neřesti byly zcela evidentní. Nicméně, je nutné si klást neodbytnou otázku, zda tomu bylo vůbec někdy jinak. Duchovní a to včetně těch nejvyších, byly často také vojáky a táhli do bitev stejně jako panovník. Také si zcela běžně vydržovaly nákladný dvůr, včetně milenek. V tomto ohledu se do paměti lidí, a to i těch co se o historii běžně nezajímají, bezpochyby zapsaly Borgiové. Pocházeli původně ze Španělska, nicméně Roderigo Borgia se v Itállii dokázal velmi rychle vyšvihnout a vystoupat mezi přední církevní osobnosti své doby. Svého pontifikátu se ujal po smrti svého předchůdce Innocence VIII. a ač nebyl favoritem byl nakonec nas několikátý pokus konkláve zvolen. Že se tak nestalo zcela čistou cestou netřeba příliš pochybovat. Do historie tedy vstoupil jako Alexander VI. a to nepříliš chvalně, jako osoba, jež okamžitě začala dosazovat do svého okolí své děti (syn Cesare se stal kardinálem, mladší Juan zase gonfallonierem papežské armády, byť bylo evidentní, že mladík na tuto funkci nemá absolutně zkušenosti a schpnosti), na druhou stranu nic není černobílé a jistě nelze jeho pontofikát vnímat čistě negativně. Pro historiky má bezpochyby nemalý význam známá Tordesillaská smlouva z roku 1492, jež vymezila sféry vlivu v zámoří mezi Španělsko a Portugalsko. Této smlouvě předcházela zase smlouva Toledská. Borgia bezpochyby nesmírně miloval své děti, jeho miláčkem byla zejména dcera Lukrécie a také syn Juan (jež skončil poněkud neslavně, mladíkovo mrtvé tělo bylo nalezeno v Tibeře a vrahové zůstali neznámí, spekulovalo se o účasti bratra Cesara) a projevoval o ně značnou starost a zájem, jak je patrno z rozsáhlé korespondence s nimi. Itálie byl v jeho době značné neklidným, roztříštěným územím, kde mezi sebou bojovaly o moc významné šlechtické rodiny, za všechny jmenujme Medicejské ve Florencii.

Ve Florencii také proslul svým "řáděním", náboženský fanatik Savoranola, jehož plamenné kázání se neminulo účinkem a přineslo totální chaos. Navíc vtrhlo do země vojsko francouzského krále a dostalo se mimochodem až do Říma. S všemi těmito prvky se musel papež vypořádávat a dlužno říci, že byl nevšedním diplomatem.

Borgiové pochopitelně vstoupili v pozdějších dobách také do literatury a filmu, o rodině bylo napsáno bezpočet odborných studií a historických románů, za všechny jmenujme zejména "Rodinu" Maria Puzza či poetický a obsáhlý román Marie Bellonciové "Lucrezia Borgia" ze sedmdesátých let. Ponfikátu Alexandra VI. se dotýká i  dodnes strhující "Kámen a bolest" Karla Schulze, z něhož pochází slavná věta: "Abys nám ukázal, že jsi rybářem lídí vylovil jsi z Tibery svého syna?"

Zajímavým počinem jsou bezpochyby "Borgiové" z roku 2011, seriál natáčený v mezinárodní koprodukci, kde dostal příležitost se vyřádit šedivý lišák Jeremy Irons, jež je sice poněkud útlejší než skutečný Rodrigo, nicméně páru má i tak. a s jeho výkonem bezpochyby stojí i padá celý seriál, nicméně nutno podotknout, že tvůrci měli ohromně šťastnou ruku i ve výběru představitelů jeho dětí, jež všichni hrají výborně (francouz Francois Arnaud jako Cesare a angličané Holliday Grangerová jako Lucrezia a David Oakes jako Juan). Nelze nepomnout i krásné kostými a výpravu.

V první scénce je Juanu Borgiovi nadnesena nabídka na spojení s navarským domem, avšak nabízená nevěsta je poněkud....jak to kulantně říci..asi ne přímo odpovídající jeho představám. Ostatně, sám mladík později sebevědomě prohlásí, že si stejně nevezme nikoho menšího než královskou dceru, takže asi není co řešit, že.smile

Náš Václav Karas v podání Jaromíra Hanzlíka v cirkusu Humberto se přes stůl dostával poněkud hbitěji než Jeremy Irons, ale i tak to ujdesmile

Doufám, že tento malý exkurz zaujme a pobaví a zpříjemní poněkud pošmourný den.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a jedenáct