D. Allen (kytarista): "Pro mě to bylo především krásné dobrodružství. Všichni v kapele jsme byli hodně zažraní, do toho co jsme dělali a hrozně jsme tomu věřili. Technicky to bylo hodně obtížné, ale bylo to hodně intenzivní, myslím, že ta pospolitost bylo u nás hodně podobná jako v "Yes", jenže ti spolu vydrželi mnohem déle než my. Věřili jsme, že to co děláme má smysl a měli jsme z toho opravdu radost.....A diváci nás opravdu poslouchali, navíc, bylo na co se koukat, má sestra Angie byla sakra krásná holka s Robertem Amaralem byli skvělí tanečníci. A byl tu taky John Glascock, byl skvělej basák, jenže řekl bych že v předchozích kapelách neměl moc práce, zvládal to levou zadní a tak se mohl soustředit na divoký pařby. Taky to na mě zezačátku zkoušel, jenže brzo zjistil, že se tady musí stoprocentně soustředit. Taky se zabouchl do mojí sestry, takže se musel trochu zklidnit. Ale myslím, že byl nadšenej z celý tý cikánský formy a sedlo mu to "
číst dál